Ocelot velký
Ocelot velký patří mezi ohrožené druhy zvířat.
Jeho přirozeným prostředím jsou tropické a subtropické lesy podél řek a jezer, ale i hustě zarostlá a křovinatá krajina, ve které ho maskovací zbarvení dělá téměř neviditelným. Je rozšířen v jižní Brazílii, Paraguay, Střední Americe a v jižních regionech Severní Ameriky. Západně od And ho lze nalézt pouze po Ekvádor. V deštných pralesích Amazonie, kde nalézá jen málo potravy je jeho výskyt vzácnější než v otevřené krajině či v blízkosti záplavových území Pantanalu v Mato Grosso a v Gran Chaco nebo ve Střední Americe.
Délka těla činí 71-87 cm, hmotnost samic je 8-9 kg (vyjímečně 11), samců 11-12 kg (vyjímečně až 18). Největší oceloti se mohou délkou těla přiblížit malé pumě, ale jejich hmotnost je poloviční. Ocelot má krátkou a hladkou srst s černými rozetami a skvrnami uspořádanými v podélných řadách. Základní zbarvení je žlutohnědé, uvnitř skvrn intenzivněji hnědé. Směrem k břichu se základní zbarvení mění na krémové až bílé. Od očí přes temeno hlavy probíhá černý pruh. Bílé skvrny na zadní straně uší (tzv. zrcátka) působí za šera jako další pár očí a odrazují případného nepřítele od útoku. Konec ocasu je výrazně černě pruhovaný. Končetiny jsou velmi robustní a tělo mohutně osvalené, takže z ocelota vyzařuje velká síla. Při útoku nebo obraně je značně rychlý a razantní.
Žije samotářsky a obývá území o rozloze až 50 km2. Svůj revír si označuje škrábanci na stromech a značkováním močí. Nejvíce aktivní je za šera a v noci, v této době také loví potravu, mezi kterou patří například myši, potkani, aguti, obojživelníci, ptáci, ryby, netopýři, ale i větší zvířata jako opice, želvy, pásovci, mravenečníci a mladí jeleni. Rád se sluní na větvi nad hladinou řeky, kde působí dojmem malého jaguára. Dobře šplhá a v případě nebezpečí se ukrývá ve větvích stromů.
